Warning (2): preg_match(): No ending delimiter '/' found [APP/View/Layouts/default.ctp, line 59]

Nejčastější rezidua pesticidů v medu a pylu


Zveřejňuji publikovaný článek autorů Ing. Martiny Stejskalové a Doc. Ing. Jana Kazdy, CSc. z Agromanualu.cz, který se zabývá rezidui pesticidů v medu a pylu. Jedná se o výzkum z roku 2016 a 2017, ale myslím si, že situace v roce 2019 je obdobná. Chci poděkovat př. Tobiškovi za zaslání odkazu na tento článek.

Na základě tohoto článku vám předkládám i moji úvahu nad stavem ošetřování našich včelstev a vyzývám vás, abyste se nad svými postupy "léčení" zamysleli. 

S nastávající sezonou "léčení" jedy (nejčastěji používaného typu Varidol - účinná látka Amitráz) chci naše včelaře upozornit a motivovat k omezování používání chemie ve včelstvech. Ti kdo nemohou "dýchat a žít" bez těchto jedů, si mohou v tomto článku přečíst, jaké "dobroty" už naše včely v pylu a medu mají a ať se zamyslí nad tím, co včelám ještě přidávají do vnitřního životního prostředí v úlu. Zároveň je nutno se zamyslet i nad tím, jaký med a další produkty tito včelařští chemici vyrábějí a dodávají svým odběratelům, svým rodinám, dětem, vnoučatům...

Přípravky (u nás hlavně Varidol) s účinnou látkou amitráz je již nyní zakázán v Maďarsku a Rakousku - (proč asi ?) a u nás si řada "chovatelů včel" myslí jak úspěšní budou v následujícím období, když nyní včelstva ošetří, kdy už je o úhynech roku v podstatě rozhodnuto. Kdo si nad problémem varroázy, virů a nosemy ceranae nezamýšlel v průběhu celého roku nebo alespoň léta, ten bude bez včel i když teď ve včelstvech zapálí pásky s naším nejčastěji používaným "lékem" - Varidolem. Řada má už teď prázdné úly, jen mnozí to ani nevědí. Mnozí si také myslí, že za úhyny jejich včestev jsou zodpovědní ti včelaři, kteří ošetřují včely během celého roku a tvrdou chemii v podzimním období odmítají. Domnívají se, že se stále dají využívat postupy, které fungovaly před 30-40 lety a nevnímají to, že se mění životní prostředí, roztoč se léčivům přizpusobil a k varooáze se přidaly viry, které dnes již roztoč rozšiřuje a nemáme již méně agresivní Nosemu apis, ale nebezpečný druh Nosema ceranae, která atakuje včelstva kdykoliv během roku. K nebezpečným látkám, které zeměděllci používají ve stále větší míře na ošetřování plodin tak přistupují další chemikálie, které vkládáme my včelaři. I velcí včelaři přecházejí na myšlenku, že je nutno vybírat do dalšího chovu ta včelstva, která se bez chemie obejdou a hlavním kriteriem chovu se tak stává "přežití včelstva". Tato vlastnost je důležitější než stávající šlechtitelská kriteria - medný výnos, nerozbíhavost, nerojivost a další dnes méně důležité vlastnosti. Nechci trvdit, že nejsou pro chovatele důležité, ale dnes, kdy i v Evropě hynou statisíce včelstev, je skutečně nejdůležitější, aby včestva byla schopná přežít bez nebo s minimem chemie, využily se zootechnické postupy a kyseliny (mravenčí popř. šťavelová), které nemohou vyvolat rezistenci tj. odolnost organismu (varroázy) proti nepříznivým vlivům vnitřního a vnějšího prostředí. Musíme se smířit s tím, že včela je v podstatě "divoké zvíře", které nechováme v uzavřených prostorách a je tak více než ostatní hospodářská zvířata ovlivněna vnějším životním prostředím a proto se musíme v  konečném důsledku spolehnout na přirozený (přírodní) výběr, který zohlední tyto vnější vlivy prostředí a ukáže nám, která včelstva přežijí. Chci vzpomenout jednoho včelaře, který mi kdysi řekl: "Buď rád za to, že ti toto určité včelstvo uhynulo, je to včelstvo, které se do tvých podminek (chovu, prostředí, ošetřování, klimatických) nehodilo". Chovejme proto z toho, co přežije a časem budeme v odolnosti včelstev dál. Ze svých zkušeností mohu říci, že to platí a i zkušenosti ze světa naznačují, že tato cesta je správná. 

.http://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/Nejcastějsi_rezidua_pesticidů_v_medu_a_pylu.pdf

2.11.2019, Ing. Jiří Šturma, předseda

Zpět